Bartoš 1901 / 0054 | Co sa stało v moravskéj krajině

{8''C 8''C 8''xC 8''C } / {8'bB 8'xG 8'G 8'F } / 4''C {8. }6- / {8''C 8''C 8''xC 8''C } / {8'bB 8'xG 8'G 8'F } / 4''C {8. }6- / {8'F 8'G 8'F 6 }6- / {8'bB 8'F 8'bB 8''xD } / {8''xC 6''C 6'bB 8. }6- / 4.''F {8''C } / {8''C }4.'bB / {8'xG 8'bB 8'xG 8'G } / 4'F {8. }6- /
Text: 
Co sa stało v moravskéj krajině a to jístě v městečku Lanžhotě? Přišéł si zeť k otci pro peníze, avšak nešéł, chudák, odtáď více. Jsa napiłý, přišéł si z kuráže, řekł otci: Dajte ně peňáze! Aľe otec se synem ho łapľi a chudáku život odebraľi. Syn ho praščił po hłavě kopáľem, otec kopáł, a bíł neustáľe; on sa aľe víc nemohł bránit, połomrtvý ľežáł jako špaľík. Poslední słovo voláł o pomoc; tatíčku, nebijte, šak už mám dosť. Víc od něho žádný nic nesłyšel, až tak chudák z toho světa zešéł.
90 words

Podobné písně

Bartoš 1901 / 0054 | Co sa stało v moravskéj krajině (100%)
Co sa stało v moravskéj krajině a to jístě v městečku Lanžhotě? Přišéł si zeť k otci pro peníze, avšak nešéł, chudák, odtáď více. Jsa napiłý, přišéł si z kuráže, řekł otci: Dajte ně peňáze! Aľe otec se synem ho łapľi a chudáku život odebraľi. Syn ho praščił po hłavě kopáľem, otec kopáł, a bíł neustáľe; on sa aľe víc nemohł bránit, połomrtvý ľežáł jako špaľík. Poslední słovo voláł o pomoc; tatíčku, nebijte, šak už mám dosť. Víc od něho žádný nic nesłyšel, až tak chudák z toho světa zešéł.

Bartoš 1901 / 1273 | Páni muzikanti (11%)
Páni muzikanti, vemte inštrmenty dobrý pozor na mňa dajte, vy sedľáci počúvajte co děłajú ženky! Ona ženka mnohá, dyž muž néni doma, on jí nechá hospodářství, ona krade až to praščí, a peníze sková. Ženka dojí v chľévě a žida má v izbě, príďa z venku přivítá ho, a hned sa ptá: co nového, a co má pěkného. A on jí zas praví: mám tu nové módy, jakživa ste neviděła, na jarmaku neuzřeła takové kartúny. Céra iďa z chléva, na žida sa dívá, vołá: mamo co děłáte, o złatý sa nehádajte, tata nejsú doma. Ľež tatu spatříme, šecko si kúpíme; bude pátek, budeme vít, možeme něco ukľudit a židovi dáme. Sedľák v pátek věje, žena k němu príde: běž ty mužu poobědvat, mý budem s cérú osívat, máš tam oběd v trúbě. A jak osívały, do měchů dávały; pachołek sa díru dívał, aby na ně nepovídał, že mu také dají. Dybych sedľákem był, vím co bych učinił; rekł bych: do ľesa jedu, vratił bych sa zasé domu, na všecko bych trefił. Príde kontribuce, sedľák zpíná ruce: co si, ubohý, poradit, kam sa já mám včiľ obrátit, prázná je truhľice. Až žena umírá, teprú si zpomíná: co sem, hříšná, děłávała, že sem muža okrádała, včiľ ně bude běda. *

Bartoš 1901 / 0002d | Ach už sem zešéł cełú Moravu (10%)
Ach už sem zešéł cełú Moravu po Trenčín, po Trenčín, ešče sem neměl takéj gałánky [: jak mám včiľ,:] [; jak mám včiľ.:] Přeleťél ptaček přes javorníček škubáł tam mech, mech, mech, ach to ten ptáček, švarný zpěváček na peľech, na peľech. Zadała mamka svoju dcerušku do cizí krajiny, jak ju zadała, jí zakázala: ať k ní nechodí. Maměnka stará, dyž ráno stała ľeľuju zaľévať, kšo, kšo, kšo ptáčku, małý zpěváčku, złomíš mně ľeľuju. Dobře vám, mamko, dobře vám było ľeľuju zaľévať, aľe mně je zľe v cizí krajině ze złým mužem bývať.

Bartoš 1901 / 0539 | Mý srdečko hořem hoří (10%)
Mý srdečko hořem hoří, neví ono, po čem tóží, tóží ono po synečku, po tom łahodným słovečku. Jak on mi jich pěkný dávał, dyž on s inó sedávávał, říkávał mi: Má děvečko, dé mi od sebe słovečko. Jak já ti mám słovo dati, dyž já nesmím tebe chtěti, ani otec ani máti nedajó mi tebe chtěti.

Sušil 1598 | Stojí hruška v širém poli (10%)
[: Stojí hruška v širém poli, :] v širém poli. Pod tou hruškou Dunaj běží. V tom Dunaji troje ryby. Kdo ty ryby lovit bude? Lovil on je jen Jozef sám. Maruška mu nadháněla. Vylovil si rybu štiku. Přineslu ji před svou matku. Hádej, matko, co v tej rybě? V tej rybě je zlatý prsten, v tom prsteně drahej kamen. Skroz ten prsten tráva roste. Po tej trávě pávi chodí. Kdo ty pávy pásti bude? Páslu on je jen Jozef sám. Maruška mu nadháněla. A ty nedej do pšeničky! A já nedám do pohanky. Spolu pásli, spolu hráli. Aj jsou všechno proso spásli. A ty budeš louky sícti. A já budu věnce víti. Věnce vila skroz modrej květ. Že je Jozef Nováků zet.

Bartoš 1901 / 0847 | Přerozkošný stav manželský (10%)
Přerozkošný stav manželský, který Bůh v ráji vštípil, a pak v Káni Galilejské Ježíš Kristus posvětil; jsa na svatbě se svó matkó první zázrak učinil, dyž při vína nedostatku vodu ve víno změnil.

Erben 2/394 | Měla jsem milého (7%)
Měla jsem milého, už nemám nic, dal jest mi hubiček kolik tisíc; jinší ho loudily, až ho odloudily, to proto že mi ho záviděly. Šla bych si stěžovat, nemám komu, vím že tě, Jeníčku, nedostanu: zajdu mezi lesy, budu volat: kde jsi, kde jsi, můj Jeníčku nejmilejši! Zafoukej, větříčku,1) v pravou stranu: že mého Jeníčka pozdravuju; že ho pozdravuju, za lásku děkuju, za jeho falešné milováni! 1) Zafoukej z Dunaje, můj větříčku! pozdravuj ode mne mou Ančičku: že ji pozdravuju atd. Měl jsem já panenku, už nemám nic, dal jsem jí hubiček kolik tisíc: jinší ji loudili, až ji odloudili, kteří ji mimo mě milovali. Zafoukej, větříčku, v pravou stranu, že já mou panenku nedostanu; půjdu mezi lesy, budu volat: kde jsi, kde jsi, má panenko, nejmilejší? Zpomeň si, má milá, na ty slova, co jsi mi před časy slibovala: jest-li že slib zrušíš, trestána být musíš, po smrtí všecko zlé že zakusíš. Přídavek pozdější: Když tebe vidím jít po ulici, jako by mi šlapal po mém srdci: trubte trouby vale, že já musím dále, tou bolesti trápen neustále. Můj pohřeb ten bude v pustém lese; po smrti mé tělo zvěř roznese: trubte trouby vale, že já nenadále svůj život dokonám v pusté skále.

Bartoš 1901 / 1045 | Ořechovčí páni (7%)
Ořechovčí páni, ja, šak vás Pámbů skłóní, dyž nechcete púščat, až kľekání zvóní. Až kľekání zvóní, ej, až je deset hodin, Ořechovčí páni, co by do vás hrom bíł. Počkajte, pánové, ej, půjdú na vás dňové, že vám budú chutnat, šišky otrubové. Šišky otrubové, ej, maso ertepľové, počkajte, pánové, přídú na vás dňové. Maso ertepľové, ej, poľévka kmínová, počkajte, pánové, příde na vás chvíľa.

Bartoš 1901 / 1044 | Máme my pána máme (7%)
Máme my pána, máme, v tom čérném dałamáně, na słúnko hłavú kývá, neskoro večér bývá.

Bartoš 1901 / 1113 | Ej keby ně tak Bůh príł (7%)
Ej, keby ně tak Bůh príł, jak ně ľudé préjú, ej, jak ně ľudé préjú. ej, dávno bych był ľežał pod tú čérnú zemú, ej, pod tú čérnú zemú.

Bartoš 1901 / 0928 | Mám já ženu kvočnu (7%)
Mám já ženu kvočnu, co si já s ňú počnu? Dám-ľi pod ňu vejce, ona sedět nesce, co si já s ní počnu. Dám-ľi já jí husí, praví, že to dusí; dám-ľi jí sľepičí neustaľe skřečí. Co si ja s ňú počnu?

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu

Jak citovat

"Bartoš 1901 / 0054 | Co sa stało v moravskéj krajině", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 02 Pro 2024), URL: http://www.folksong.eu/song/6859