Poloczek IV 197 | Zeľeni vienoček s perličkama

3 words

Bartók III 1094b | Dolu moj vienoček zelení (100%)
Dolu, moj vienoček zelení

Galko 3/096 | Preneščasná tá hodina (100%)
Prenešťasná tá hodina, kterú som sa ja zrodila; [: prenešťasná bola, :] keď som mlela. Keď už bolo na svitaní, stau Janičko nevyspaný; Mariška plakala, vienočka hľadala pod schodami. [: Už je, Marka, už je darmo, :] už je tvoj vienoček, tvoj zlatý prstienček u mňa dávno.

Erben 2/103 | Před tím naším okenečkem (0%)
Před tím naším okenečkem stojí lípa zelená: často na tě, můj holečku! mé srdéčko zpomíná. Pořád lidi povídají, že ta vojna zas bude: nevím, nevím, můj holečku! jaké to s tebou bude.

Černík 1908 / 197 | Kreše minár (0%)
Krese minár, kreše kameň, švarné dzievča sedzí na něm. Čje si, dzievča, budzeš moje, lúbja sa mi oči tvoje? Jako bych já vaša bola, mám staršieho brata doma. Brata móžeš otvórici, za mňa móžešpreca ísci. Jako bych to urobila, abych brata otróvila. Běž do hája zeleného, najdzeš hada jadového. Posekaj ho na dva kusy, uvar mu ho na dve misy. Už Janoško z lesa idze, malované drevo něse. Choj, Janoško, k sniedaníčku, máš tam dobrú poljévečku. A čo je to za sniedaní, keď po celém dvore voní. Nachytala som rybiček, odsekala som hlaviček. Keď tu prvňju misku zedl, hněc na levé liečko zbledl. Keď tu druhú misku zedl, hněc na pravé liečko zbledl. Bež, Anička, pre vínečko, něch ozdraví mé srdečko. Už Anička s vínkom beží, už Janoško mrtvý leží.

Erben 2/024 | Mračí se mračí (0%)
Mračí se, mračí, že bude pršet: za naším humnem zelenej vršek. A na tom vršku širokej kámen: chlapec s panenkou sedává na něm.

Černík 1908 / 138 | Dzievča (0%)
Dzievča Orešanské, choj s nami na panské, pod zelený hájek sadzje marijánek. Sadzic jako sadzie, ale hdo poljévac, keď máme daleko pre vodu chodzievac.

Sušil 1518 | Stojí hruška v sadě (0%)
Stojí hruška v sadě, vrch sa jí zelená, pod ňú sa Janíček s Andulkú v karty hrá. Tak sa oni hráli, až sa rozehráli, od velikej lásky obá dvá zaspali. Andulka zaspala na červeném líčku, zaspal Janíček na bílém fěrtošku. Zaspíval slavíček v zeleném hájíčku, probudil Janička, Janošek Aničku.1) Staň, Andulko, hore dojit krávy svoje, než si jich podojíš, kravač ťa užene. Dočkaj mia, kravačku, pod zeleným hájem, zaspala sem krávy se švarným šohajem. Dočkaj mia, kravačku, za tu našú stěnú a já ti vyženu krávu nedojenú. Dočkaj mia, kravačku, v zeleném háječku a já ti uviju k neděli voničku.

Sušil 1521 | Když jsem šel k Jihlavě (0%)
[: Když jsem šel k Jihlavě po louce zeleny, :] [: páslu tam šohajek :] čtyry koně vrany. Čtyry koně vrany i také hřibátka, [: s Pánem Bohem bujte, :] studnicky děvčátka.

Černík 1908 / 081 | Mám já Bože (0%)
Mám já, Bože, šohajíčka, oči čierné, bielé liečka, ej, to je, Bože, šohajko, ale k nám chodzí daleko. Daleko je za borinú, za zelenú Javorinú, ej, ešče dál je za vrškom, mosí chodzievac s obuškom.

Erben 2/068 (0%)
Dej Bože, dej vláhy do naší dědinky: já jsem si zašila záhon rozmarinky. Sila jsem zelenou, žlutá mně vychází: že se můj Jeníček s jinšíma prochází. Prochází, prochází – ať si vodí jiné: co mně pán Bůh soudí, přec mne to nemine.

Černík 1908 / 062 | Budze ráno (0%)
[: Budze ráno, budze dzeň, :] ej, na senečko pojedzem. [: Na senečko zelené, :] ej, včera večer sečené. [: Budze ráno, budze dzeň, :] ej, Janko, pójdzem s haňbú ven [: Pres zahrádku chodníčkom, :] ej, prikryjem sa ručníčkom.