Kolberg 02 / K0057

3 words

Galko 1/010 | Od Oravy dážd ide (100%)
Od Oravy dážď ide, už môj milý nepríde; prišiel by on, jaj bože, pre zlé časy nemôže. Ani je to chyba tá, žeby bola cesta zlá; ale ľudské jazyky majú veľké praktiky. Príďže, Janík, príďže, príď, až keď budú štyri biť. Štyri bilo, päť bilo, milovanie chybilo. Štyri sviece zhoreli a tej piatej dopoly; už tá piata dohára, Janík dvere otvára.

Galko 1/036 | Ej, hory, hory, dve horičky zelené (100%)
Ej, hory, hory, dve hôričky zelené, dve hôričky zelené, ej, ktože bude dnes navečer milovať moje líčka červené? Ej, príde Janko, moje srdce milené, moje srdce milené, ej, iste príde, a ten bude celovať moje líčka rumenné.

Bartoš 1901 / 0699 | Ej duby duby (100%)
Ej duby, duby, zeľené duby, zeľená dubina; posłał ně miłý šáteček bíłý z Peštu do Budína. A já mu píšem, že už ho nechcem, že ho nemiłujem, že mám inšího, stokrát miľšího, že za něho půjdem.

Bartoš 1901 / 0676 | Oj letěła bíłá hus ja nedaľeko (100%)
Oj, letěła bíłá hus, ja nedaľeko Váha, a ptała se synečka, ja kde sú Napajedła. Napajedła tam sú, ja kde se voda točí, a kdo nemá gaľánky, ja nech tam do ní skočí. Já gaľánky nemám, a já do ní neskočím, ja sa radši na vraném, ja koníčku zatočím.

Bartoš 1901 / 0662 | Naša zahrádečka pľetená (100%)
Naša zahrádečka pľetená, v ní rozmarýn růža červená, a v ní rozmarýn, a já o něm vím, kdy sem ho seła. Dyž sem maryjánek střihała, chłapcom za kłobúčky dávała; enom jednomu, svému miłému, sem ho nedała. A mám-ľi já tady vartu stát? Já sa možu jít domu vyspat, a jak sa vyspím budu červená jako maľina. Ešče si naséju marjánku tým Těšovským chłapcom na památku. Chłapci, pojďte k nám, maryjánek mám, a já vám ho dám. On sa na mně tuze rozhněváł, v hospodě ně vínka nezavdáł, vínka nezavdáł, do tanca nezváł, tak ně uděłáł. Už sem zapoměła na otce, také zapomenu na chłapce, na tě můj miłý, můj roztomiłý, na tě do konce. Už sem zapoměła na matku, zapomenu aj na zahrádku, v kerém sem stáła, kvítí trhała, chłapcom dávała. Už sem zapoměła na bratra, také zapomenu na vráta, v kerých sem stáła, si namłúvała, do bíłého dňa. Ešče tě, synečku, přistrójím, a potom já tobě vypovím, včiľ ti to povím: o tě nestójím, o tě nestójím.

Bartoš 1901 / 0661 | (100%)
1. [: Přes zeľené žitečko voda teče :] co ně moja miłá, hołuběnka sivá, ej, co ně ona řekne? [: A co ně ona řekne, šohajovi, :] šak sem í nepropíł, šak sem í nepropíł, ječmeňa na kořeni. 2. [: A co ty sa, synečku na mňa hněváš? :] Dyž ně na chodníčku, švárný šohajíčku, ej pozdravéní nedáš. [: A šak sa já nehněvám, aľe mosím :] Tebe já cérečko, moja gaľánečko, ej istě dostat mosím.

Bartoš 1901 / 0657 | Hore dědinú voda běží (100%)
[: Hore dědinú voda běží, :] [: už u méj gaľánky kdosi ľeží. :] [: Dybych já u ní koho zastáł, :] [: já bych mu zádečka jeho spraskáł. :] [: A já bych si ho vyzpovídáł, :] [: aby mi on za ňú nechodíváł. :] [: A dál bych mu aj rozhřešéní, :] [: aby mi nekazíł potěšéní. :]

Bartoš 1901 / 0645 | Na tem Tučapským poľi (100%)
Na tem Tučapským poľi, stojí hruščička čapatá, poď ňó sedí má miłá, syneček ju obímá. A tak se obímaľi, až tam sebe okłamaľi, a pro veľikó łásku, tam obá dvá zaspaľi. Zaspał, syneček, zaspał, aj na modrým fěrtušku, a děvečka zaspała, aj na červeným ľíčku. Stávé, má miłá, stávé, dyť ešče máš krávy dójiť, než ty krávy podójíš, pastéř ti je uhóní. A nač bych já stávała, dyž sem se nevyspała, ja dyž tebe miłuje, přes poľe jiná panna. Ja miłuje, miłuje, máš ty k ní větší łásku, nechodívé, synečku, přes poľe na procházku.

Bartoš 1901 / 0621 | Ej Šały Šały (100%)
[: Ej Šały, Šały małá dědinka :] [: ošidiła ňa moja gaľanka. :] [: Ošidiła ňa, a já ju více, :] [: bude naríkat štyry měsíce. :]

Bartoš 1901 / 0619 | Včéraj od večera (100%)
[: Včéraj od večera :] [: vysoko kosenky vyšły. :] Moja gaľánečka, převeľice hezká [: aj ošidiť ňa mysľí. :] [: Ošidíš-ľi ty mňa, :] [: oj ošidí ťa Pámbů :] [: A já sobě ešče :] [: oj gaľánečku najdu. :]

Bartoš 1901 / 0597a | Měła sem hołúbka ej v kľeci (100%)
Měła sem hołúbka ej, v kľeci zavřeného a on mi uľeťél ej, do poľa širého.